Břišní tanec

Břišní tanec

Břišní tanec je velice krásný a já osobně ho také tancuji. Tak si přečtěte všechno podstatné.

Tento druh tance pochází údajně ze Středního východu. Setkáváme se v něm s prvky indického, španělského i perského tance a tak se pro něj užívají různé názvy, jako je východní, břišní či orientální tanec. V České republice se mu říká břišní tanec, v Americe belly dance, ve Francii dance de vuntre, v Řecku cifte telli, v Turecku rakkase a v Egyptě raks Sharki.
Jeho původ sahá až do dob Antiky. Lidé věřili, že jim tento tanec dodá větší úrodu, protože tanečnice jsou spojeny s bohyněmi Venuše, Afrodita a Ceres. Dívky byly poslány do harémů a tam tančily s důrazem na břicho jako symbol plodnosti.  Později, zhruba v 15. století našeho letopočtu, se cikánské tanečnice najímaly do harémů, aby pobavily ostatní ženy, nikoliv sultána. Tančily v tureckém stylu. Některé rodiny přesídlily do Egypta, kde rozvinuly lidový tanec nazvaný ghawazee, při kterém se používají různé šátky, svíčky, závoje a meče, které se ovšem využívají i dnes. Začátkem 19. století poprvé tento tanec spatřili muži, když jej předváděly ženy na venkovních pódiích provizorních divadel.

V roce 1834 byl vlivem náboženství v Káhiře břišní tanec zakázán, ovšem již v 50. letech se objevil na veřejnosti znovu. V Americe se orientální tanec objevil v roce 1893, když jej tančila Malá Egypťanka. Lidem její pohyby připadaly ostudné, ale postupem času se začal objevovat i v prvních němých filmech v Hollywoodu.

V Evropě proslula svým uměním exotická tanečnice Mata Hari, avšak v té době byla nařčena ze špionáže pro Němce za první světové války. V průběhu hnutí žen za rovnoprávnost v 70. letech 20. století zaznamenal tanec další oživení. Začaly se otevírat různé kurzy, které vedla Ozel Turkbas, která také vydala různé brožury o tanci.

V současné době se stal břišní tanec velice oblíbeným nejen díky ladným pohybům, ale také díky svým blahodárným účinkům po psychické stránce (přináší radost a uvolnění, odbourává stres, zvyšuje sebevědomí), ale i po fyzické stránce (zlepšení postavení těla, celkové formování postavy, léčba neplodnosti a další). Obecně je tanec vhodný pro všechny věkové kategorie. V těhotenství je však dobré se domluvit s lékařem a nedělat moc prudké pohyby.

Orientální tanec se dělí do mnoha stylů: Egyptský raqs Sharqi, Baladi, Saidi, Khaleegy, Turecký styl, Perský styl a další.

Mezi nejčastější otázky začínajících tanečnic patří, co si mají vzít na první lekci tance. Odpověď je velice jednoduchá: v čem se cítí dobře. Ale pro začátek stačí legíny, šátek kolem pasu a nějaké upnuté tričko (instruktor tak může lépe kontrolovat vaše pohyby). S postupem času je dobré vzít si šátek s penízky. Je lepší, aby hodně cinkaly. Potom lépe uslyšíte rytmus písně. Profesionální tanečnice používají k tanci speciální zdobné kostýmy a různé pomůcky, jako jsou svíčky, závoje, hůlky.

Tanec se skládá z několika základních figur, které se postupně kombinují. Důležitý je také výraz v tváři a mimika. Na tanečnici by mělo být vidět, že ji tanec baví a má z něj radost. Pro začátečnice bývá ze začátku složité udělat některé figury, protože je jejich tělo ztuhlé.